Logo Combat Kempo

Škola bojových umění.
Otevřená již 25 let.

SHORINJI KEMPO

Japonské Shorinji Kempo je blízké čínskému „su-chuan-fu”, odkud podle legend pochází nejmodernější a nejznámější směr bojových umění. Přestože v první polovině 20. století mnoho japonských škol prohlašovalo svůj původ v šaolinském klášteře, jediným a nejúspěšnějším je právě Shorinji Kempo, založené Doshin Soem.

Doshin So se narodil v Nakano Michiomi roku 1911, jako nejstarší syn celního úředníka na prefektuře v Okoyamě. Po otcově smrti odešel s dědečkem do Mandžuska. Soův otec i dědeček byli členy společnosti černého draka. Po smrti svého dědečka se So vrátil do Japonska, kde do této společnosti vstoupil. V roce 1928 se vydal do Číny jako vládní špeh a začal se učit bojová umění od taoistického mnicha. Cestoval po celé Číně, trénoval pod vedením mistra Wen-Lou Schi, styl i-he-chuan. Navštívil rovněž Shaolin, kde jej údajně udivilo, že zde společně cvičí mniši mnoha národností. Někteří historikové pochybují, že by čínští mniši učili svým technikám někoho, kdo neprošel dlouhým obdobím učňovského výcviku. Domnívají se, že je So přesvědčil, že je Číňan a s největší pravděpodobností je přesvědčil svými schopnostmi. Je velmi nepravděpodobné, že by vážený čínský mistr předával své umění cizinci, navíc Japonci, patřícímu k vrchnosti.

Přes všechny dohady jediné Soovo Kempo, má v sobě nesporné prvky spojující je s tradiční Shaolinskou školou, přestože obsahuje mnoho prvků, jejichž původ je přinejmenším nejasný.

Doshin So uprchl do Japonska před ruskými vojáky v roce 1945. Začal trénovat ve škole Hakko-ryu-ju-jutsu, založené v roce 1938 Okuyama Yoshiharou. Yoshihara rozvinul odvětví známého Daito-ryu-ju-justsu který jej naučil mistr Matsuda Hosaku. Když se So zdokonalil, opustil Hakko-ryu a založil vlastní Nippon-Densei-to-Shorinji-Kempo. Tradice, kterou založil vzrostla a titul velmistra přešel po jeho smrti na jeho dceru. Hlavní centrum asociace je nyní na ostrově Shikoku. Na rozdíl od shaolinského chuan-fa, kde je na výcvik se zbraněmi kladen mimořádný důraz, je Kempo přísně sofistické a ve své klasické podobě nepoužívá žádné zbraně.

Techniky Kempo široce rozvinuly čínské metody i když získaly mnoho podobnosti s JuJutsu.

Do jisté míry je praktická stránka tréninku méně důležitá než duševní. Shorinji Kempo klade důraz na nábožensko-filosofický pojem „kongo zen“, nebo-li „mysl jako diamant“. Tato filosofie byla v Japonsku obnovena v letech po II. světové válce, kdy byla japonská ekonomika ochromena a na státní správu dohlíželi Američané. Soa znepokojovala upadající morálka Japonců. Nabídl jim kongo zen jako filosofii sebeobrany. Kongo zen učí, že vše přichází zevnitř. Následníci Doshin Soa nevěří v žádného boha, ale soustředí se na dokonalé poznání života. Pomocí meditace se učí zavit mysl emocí, které zamlžují jinak jasné vnímání. Když se z myšlení odstraní zloba, agresivita, strach a touha, zůstane jasná nezastřená inteligence, která je schopná reagovat rychle, spontánně a bez emocí. Proto každá lekce zahrnuje meditaci v sedě, tzv. „za-zen“. Žáci sedí se zkříženýma nohama v řadě a soustřeďují svou mysl dovnitř do sebe. Mezi nimi chodí žák senior s tyčí kyosaku a upravuje jejich pozici. Meditace končí, když žák senior udeří tyčí o zem. Praktické techniky Shorinji Kempo můžeme rozdělit do dvou částí. Goho a Juho. Platí, že techniky Goho se na tréninku provádí jako první. Obsahují úderové techniky a kopy. Jsou používány všechny kopy známé z karate a na víc některé speciální techniky nohou.

V Shorinji Kempo však převládají techniky boje rukou.

Trénink je většinou typicky japonský. Žáci jsou seřazeni ve dvojicích a všichni provádějí stejnou techniku. Ve dvojici cvičí starší žák s mladším. Tak se starší žák učí o technikách více, tím, že je vysvětluje a mladší žák má prospěch z toho, že se mu někdo individuálně věnuje. Výkon mladšího žáka stoupá rychleji, jelikož má snahu přiblížit se úrovni žáka staršího. Vyšší stupně se potom učí „atemi-waza“, útoky s úderem na životně důležitá místa. Prakticky tytéž body se využívají i v masáži seiho, která usměrňuje tok energie v těle a zlepšuje zdraví. Juho techniky jsou založeny na přizpůsobení se síle protivníka a využití této síly k vyvedení protivníka z rovnováhy. Existuje přes 400 technik juho, které využívají zbrzdění, porazy a přehozy. Když se žák seznámí s technikami juho, začne se učit uspořádaný zápas embu. Embu je kombinace technik juho a goho prováděná v plynulém sledu. V provedení mistrů naprosto nerozeznatelná od normálního boje. V Shorinji Kempo je základních zhruba 600 technik, k jejichž zvládnutí slouží mimo jiné i řada speciálních cvičení.